Příběh zámku

Zámek Savoia leží na východ od Prahy v městyse Škvorec, pouhých 25 minut jízdy z centra Prahy. Jedná se o malebné středočeské městečko, kde bydlí jen něco málo přes tisíc obyvatel. Ovšem za skromným městem s několika desítky domů se skrývá skoro tisíciletá historie.

Hrad Škvorec byl založen už roku 1279 královským komořím Domaslavem. Z tyto doby nezbylo moc: v areálu zámku se dochovala hradní studna a část hlavní hradby se zbytky raně gotického paláce a bergfritu. Od dob Domaslava se v držení zámku vystřídala celá řada majitelů, za nichž byl zámek přestaven na renesanční. Mezi známé obyvatele zámku patřili Olbramovici pražští, Klinštejnové, Smiřičtí a Albrecht z Valdštejna, jenž hrad a panství prodal roku 1623 Liechtensteinům.

V 17. století se na hradě odehrála událost, na kterou si paradoxně vzpomínají i místní škvorecké děti při pohledu na jeho týčící se věž: „Maminko, ze které strany zaútočili Švédové?“ ptají se a mávají svými plastovými meči. Skutečně Švédové 27. listopadu 1639 škvorecký zámek vydrancovali a poté zapálili. Zámek pak dlouho ležel v troskách, ale tímto jeho historie neskončila, ba naopak, hrad nečekaně povstal z popela.

Ve stejném století se zámku ujala Marie Terezie, kněžna Savojská rozená Lichtenštejnská, jíž lid důvěrně přezdíval Cafojka. Do roku 1850 severní část byla v přízemí klenuta, a proto tu bývalo vězení. Ve své světnici, která se nad ní nacházela, kněžna strávila bezmála půl století. Její dobročinná povaha prospěla nejen stavu zámku, ale pozvedla i okolí, a to jak v duchovním, tak i materiálním rozměru. Za její podpory v okolí vznikla řada špitálů, kostelů a far. Smrt kněžny v roce 1772 přinesla zkázu i zámku: začal chátrat a zpustl. V následujících létech byl z velké části rozebrán a na místě gotického paláce byla na konci 19. století postavena škola.

Za zmínku stojí i zajímavý podíl zámku na náboženském životě obce. V půlce 19. století bylo jedno z křídel zámku předáno do užívání početné židovské komunitě, která pobývala ve Škvorci a okolí. V zámku byla umístěna synagoga, židovská škola vyššího vzdělání ješiva a menza. Kromě toho tu bydlel i samotný rabín. Synagoga existovala 80 let a vystřídalo se v ní celkem 6 rabínů. Její existence skončila v období Protektorátu v roce 1939 a po válce už nebyla obnovena.

Druhým osudovým zachráncem zámku před jeho zánikem se stál ruský šlechtic z rodu Nostic Dmitrii Eremeev a jeho manželka Monika Eremeeva rozená Salvatore, pocházející z šlechtické rodiny z Florencie a severoitalského panství Campoli. Rekonstrukce začala v roce 2008 a trvá až dodnes. Už po uplynutí roku byla dokončena rekonstrukce věže, dostavěny chybějící části zdi a pořízena nová kopule s bicími hodinami.